Název Antarktida pochází z řečtiny a znamená "naproti Arktidě", nebo-li "naproti severu". Je to pátý největší kontinent. Zároveň je tak pojmenována jižní polární oblast, který se rozprostírá kolem jižního pólu Země.


Obecné informace
Název Antarktida pochází z řečtiny a znamená "naproti Arktidě", nebo-li "naproti severu". Je to pátý největší kontinent. Zároveň je tak pojmenována jižní polární oblast, který se rozprostírá kolem jižního pólu Země. Antarktida nepatří žádnému státu. Zdejší krajina a podnebí je natolik drsná, že se tu nikdy neusadili žádní lidé natrvalo. Jedinými obyvateli jsou vědci pracující na výzkumech.
Rozloha Antarktidy je 13 829 430 kilometrů čtverečních včetně šelfových ledovců a ostrovů. Bez nich je rozloha 12 272 800 kilometrů čtverečních. Nejvyšší horou je Mt. Vinson ( 4 892 metrů).
Na ruské vědecké základně Vostok byla v roce 1983 naměřena nejnižší teplota na světě -89,2 °C. Objem ledu na Antarktidě je 25,4 mil. kilometrů krychlových. Jedinými územími bez ledu jsou horské vrcholy a jiné pusté, skalnaté oblasti.
Antarktida se dělí na západní a východní část. Východní Antarktida zahrnuje Coasts Land, Dronning Maud Land, Enderby Land, Mac Robertson Land, Wilkes Land a Victoria Land.

Historie
Jižní polární kruh jako první pravděpodobně překročili Maorové. James Cook v roce 1773 zavítal na ledovou návrš, která obklopuje kontinent. Po něm následovaly expedice britské, ruské, francouzské včetně lovců tuleňů. Na počátku 20. století bylo vnitrozemí Antarktidy jedním z doposud neprozkoumaných míst na světě. V roce 1911 dosáhl pólu Nor Roald Amundsen. Na Antarktidě jsou velké zásoby nerostů i ryb, proto si na ně v minulosti dělalala nárok nejedna země. V roce 1959 podepsalo dvanáct států smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Doposud smlouvu podepsalo třicetosm zemí. Cílem je uchovat tuto divočinu neporušenou činností člověka. Proto zde byla v roce 1991 na 50 let zakázána těžba.

Ekonomika
Antarktida má velká ložiska nerostných surovin. Jejich využití ztěžuje mezinárodní smlouvy a nepříznivé přírodní podmínky se značnou odlehlostí od vyspělých průmyslových center světa. Jsou zde ložiska uhlí, ropy, zemního plynu, železných rud, mědi, cínu, uranu, zlata, diamantů, olova, manganu, apod.
Díky mohutnému ledovcovému příkrovu je Antarktida největším rezervoárem sladké vody na světě.

Flora a fauna
Byly zde objeveny pouze tři druhy kvetoucích rostlin a více než 50 druhů mechů a lišejníků. K vidění jsou zde kytovci, tuleni,velryby, velké množství ryb, rypuši, chaluhy, albatrosi, osm druhů tučňáků a pět druhů ptáků buřňákovitých.

Podnebí
Na Antarktidě je nechladnější podnebí na světě. Je extrémně studené, v centrálních oblastech extrémně suché - zde je stálá anticyklonální situace s téměř nepřetržitou bezoblačnou oblohou a srážkami pouze kolem několika mm za rok. Nejsou to ale pevné srážky, nýbrž sníh přivátý větrem. Antarktida je navíc největrnějších kontinentem na světě. Na jejích okrajích a v pobřežních oblastech dochází k častému silnému až bouřlivému větrnému proudění, někdy až o síle uragánu.




Plavby Antarktida